Studie kvality vnitřního prostředí V ZŠ Josefa Hlávky v Přešticích

V rámci měření a analýzy vnitřního prostředí v ZŠ Josefa Hlávky v Přešticích probíhalo dne  2. 11. 2017 měření relevantních údajů o kvalitě vnitřního ovzduší školních tříd. Kvalita vnitřního ovzduší a především míra koncentrace CO2 při vyučování má významný vliv na soustředěnost žáků, únavu a schopnost vnímat nové informace. V rámci školních zařízení je nezbytné dodržet nejen pocitově odpovídající prostředí, ale současně vyhovět aktuálním požadavkům legislativy.

Naměřená data potvrdila obecný předpoklad o překračování doporučených i zákonných limitů výskytu CO2 ve školních třídách během vyučování. V průběhu vyučování naměřená hodnota 2044 ppm CO2 překračuje nejen standardně odborníky doporučenou hodnotu koncentrace CO2 1000 ppm, ale i legislativní hranice 1200 a 1500 ppm CO2, kterou stanovuje jako maximální současná legislativa. Problémem je nejen nepřípustná maximální hodnota, ale především rychlost, s jakou přesáhne hodnota koncentrace CO2 hygienický limit. Přestože bylo v měřené třídě pouze 18 žáků při plánované kapacitě 30 míst, již po cca 20 minutách je překročena doporučená úroveň 1200 ppm CO2. Většina výuky probíhá za zcela nevyhovujících podmínek – maximální přípustná hodnota 1500 ppm byla překročena po 25 minutách druhé vyučovací hodiny, třetí vyučovací hodina přinesla jen další zhoršení a dosažení hranice 2000 ppm CO2, kdy je možné registrovat první zdravotní potíže. Ve třídě tedy probíhá valná část vyučování v podmínkách, které jsou v přímém rozporu se zákonným nařízením a které především významným způsobem negativně působí jak na zdraví žáků, tak členů učitelského sboru.

Tuto situaci nijak výrazně neovlivnilo ani větrání okny. Průběžně pouze nepatrně oddálilo dosažení rizikových hranic, dosažení požadované úrovně větrání však nepřineslo. Nepomohlo ani důkladné krátkodobé větrání, okamžikově sice došlo k poklesu koncentrace CO2, současně však dochází k neefektivnímu úniku tepla. Tato ztráta kalkulovaná výpočetním modelem dle legislativních pravidel větrání činí pro danou třídu/objekt dle platných norem 37kWh/den.

Naměřené koncentrace CO2 nelze zásadním způsobem ovlivnit jiným způsobem než instalací nuceného větrání s rekuperací tepla. Tento závěr dokládají nejen naměřené údaje v ZŠ Jana Hlávky v Přešticích, ale i Metodický pokyn pro návrh větrání škol vydaný Ministerstvem životního prostředí.

Instalací navrženého systému dojde nejen k výraznému zlepšení interního prostředí a naplnění platné legislativy, ale současně budou posílena úsporná opatření provedená v rámci budovy.

Navrhovaný stav současně odpovídá vyhlášce č. 410/2005 Sb., která definuje parametry stavebních úprav souvisejících s energeticky úspornými opatřeními v budovách sloužících pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.

Instalací rekuperační jednotky v jedné třídě ZŠ dojde současně k úspoře cca 17–-21 tis. Kč za vytápění oproti stavu s neřízeným větráním prováděným dle platných legislativních pravidel – tepelná ztráta za den dosahuje v tomto případě 6 kWh.