Přímý vliv kvality vnitřního prostředí na fyzické a psychické zdraví je podloženo mohutným portfoliem světových i tuzemských vědeckých studií. Jejich zjištění jsou následně uplatňována ve vládních vyhláškách a nařízeních, přičemž naše legislativa není výjimkou.
V České republice se konkrétně prostředím vzdělávacích institucí zabývá Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých MZČR č. 410/2005 Sb. Ta ustanovuje minimální parametry kvality vnitřního prostředí na školách (např. požadavek na množství vzduchu „20–30 m3/h na žáka“). Vhodné hygienické podmínky vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení léčebně preventivní péče, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a staveb pro shromažďování většího počtu osob upravuje vyhláška 6/2003 Sb. Zde jsou stanoveny mikroklimatické podmínky, např. rychlost proudění vzduchu v pobytových místnostech, relativní vlhkost vzduchu či limity koncentrace chemických ukazatelů a prachu.
Podmínky stanovené výše uvedenými vyhláškami však drtivá většina zařízení, po nichž jsou požadované, nesplňuje. Jako vhodná cesta k dosažení kvalitního vnitřního prostředí vychází ze studií nucené větrání, které reguluje jak objem vzduchu a jeho vlhkost, tak i koncentraci prachu a mikroorganismů.
MOŽNOSTI DOTACE
Vylepšení vnitřního prostředí škol je finančně náročné, naštěstí však existují dotace, o které mohou instituce zažádat, aby tak zajistily vhodné podmínky jak žákům, tak i svým zaměstnancům. Momentálně se jedná o výzvu Operačního programu Životní prostředí, jejímž cílem je snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie.
O půjčku v rámci výzvy č. 3/2016 PU mohou žádat příjemci podpory z Operačního programu Životního prostředí (dále jen OPŽP) ze specifického cíle 5. 1 – Snížení energetické náročnosti veřejných budov a zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie.
Díky ní lze pokrýt až sto procent celkových způsobilých výdajů na školou realizovaný projekt. Roční úroková míra u úvěru je stanovena fixně na 0,45 procenta bez dalších poplatků. Maximální délka splatnosti úvěru je 10 let, přičemž bude umožněn odklad splátek až do 12 měsíců po realizaci projektu. Na zvýhodněné úvěry je z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR vyčleněno půl miliardy korun.
Do podporovaných projektů výzvy OPŽP 2014–2020 patří zateplení obvodového pláště budovy, realizace systémů využívajících odpadní teplo, realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla a další. Mezi oprávněné žadatele patří například kraje, obce, státní organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy, školy a školská zařízení, veřejnoprávní instituce. Podporu lze získat buď ve formě nevratné dotace, či zvýhodněného úvěru, možná je i kombinace těchto variant. Dle dosažených technických parametrů se pohybuje výše dotace od 35 % do 50 % celkových způsobilých výdajů. Má-li žadatel v plánu instalovat systém nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, tak dosahuje na 70% výši podpory celkových způsobilých výdajů.
